Svatba – Čenda & Mirka (25. 3. 2017)
Se svatbami se nám v DOTeKu nějak roztrhl pytel…
I tato svatba se povedla – vzali se.
Podívat se přišlo celkem hodně přátel, Trojkařů i příbuzných. Už na první pohled i poslech velmi odlišný od běžně prováděných obřadů v obřadní síni olomoucké radnice byl hudební doprovod na harmoniku od Čendova strýce Karla Suchomela. Strejda Kája zahrál opravdu vše, co se obvykle hraje, svatební pochod Felixe Mendelssohna, ale i Věrné milování z Prodané nevěsty od Bedřicha Smetany. Cestu špalírem k oddávajícímu razily dvě družičky, Kačenka Kvášová a Eliška Gavendová a jim ještě pro jistotu rozrážela vzduch Zuzanka Klosová.
Oddávající mluvil spatra, řeč nebyla dlouhá a působila upřímně. Do své řeči zakomponoval nejen narážku na krásně hrajícího harmonikáře, ale i na to, že snoubenci dnes spojí své životy, které prokazatelně spojili už dříve (narážka na Mirčino už nazamaskovatelné těhotenství). Na dotaz, zda se snoubenci berou odpověděli oba bez dlouhých cavyků, prstýnky šly dobře navléknout na prst, takže v porovnání s předchozí svatbou Bubeníkových to mělo hladký průběh bez jakýchkoliv nechtěných komplikací.
Na obřad se dostavil i téměř kompletní DOTeK, pouze Šaman musel hasit doma důsledky svých častých absencí. Abychom mohli sobě vlastním způsobem hromadně popřát novomanželům, hrneme se mezi prvními gratulanty osobně popřát vše nejlepší do společného života a hned potom utíkáme převléci se do svých kostýmů. Babičku zaskakuje Maryša, která si nalepila i plnovous, protože babička Boženy Němcové v našem podání je přece fousatá. Maryše sluší všechno, dokonce i ty fousy, ale přesto jsme málem pukli smíchy, když se nám s nimi poprvé ukázala. Babiččin kostým z Čendy týden před svatbou vyloudil rafinovanou lží Čibyl – pod záminkou, že se v den svatby koná sraz spolužáků základní školy po 30 letech (což byla pravda) a že součástí programu bude i přestrojení (což byla lež jako věž). Čenda si o tom asi myslel své, nicméně kostým vydal. Venku před radnicí pak čekáme na konci špalíru vytvořeného z lidí připravených házet rýži, která by dle tradice měla manželům zajistit plodný vztah se zdravými potomky, ale také bohatství. Kay pro tuto příležitost napsal oslavnou báseň, kterou ve spolupráci s Krlešem upravili tak, aby text bylo možné odezpívat na melodii písně Čechy krásné, Čechy mé. Každý člen souboru, který se dostavil na dopolední zkoušku dostal přidělenu jednu sloku, vyvrcholení básně (poslední sloku) se pak recituje až volá. A už jdou. Rýže lítá všemi směry a jisté je, že ji nevěsta bude vybírat ještě dlouho z vlasů i rafinovaných záhybů svých svatebních šatů. Jsme trochu nervózní, ale jdeme na to. Povedlo se. Nevěsta byla dojatá a my vlastně taky. Ještě hromadné focení u sv. Trojice a nejužší skupina svatebčanů odjíždějí na oběd do M-Trojky.
Mezitím provádíme v bytě u Čibylů poslední úklidové práce a krájíme, zdobíme, nafukujeme balonky atd. V 17:00 už se objevují první hosté odpolední hostiny pořádané pro přátele. Nakonec přišlo asi 30 dospělých a několik dětí. Maryša připravila hromadu paruk, masek a jiných doplňků, které si bereme na sebe a pořizujeme pro novomanžele fotografie, na kterých jsme k nepoznání. Když dorazila většina hostů, předali jsme společný dar – černý deštník, na kterém byly přivázány na bílých pentličkách vybrané bankovky. Po jeho otevření peníze vypadly ven z úkrytu útrob deštníku a objevila se také přání psaná přímo na deštník bílou fixou. O další zábavu se pak opět postarala Maryša a sice žertovnou tombolou. A pak už se jen pilo, hodovalo, vzpomínalo…
Text oslavné básně: Óda na stav manželský pro novomanžele Suchomelovi
Videozáznam: DOTeK přeje novomanželům Suchomelovým
zapsal: Libor Kvapil – Čibyl