Unčovice (29.6.2014)

Hned po úspěšné neveřejné premiéře v Olomouci za námi přišel Radek Gavenda – Olpran, zda bychom nezahráli v Unčovicích. Nějaká jeho známá tam chce obnovit kulturní akce a my bychom se jim tak moc pěkně hodili na rozjezd. A vlastně proč ne? Protrpěli jsme si trochu strachu, protože zde budeme poprvé hrát veřejně a nejen pro naše kamarády a rodinné příslušníky, ale také,  a to hlavně,  pro úplně cizí lidi. Máme vylepšené kulisy – už jsou barevné a jsou to tři velké kartony, které někde splašil Kay. Namaloval je pan Šulík (tatínek od Mirky).

Před samotným představením máme pochopitelně zkoušku. Místní se snaží o nás dobře postarat – nachystali velmi chutné chlebíčky a stále se ptají, jestli něco nechceme. Velmi nás zaujala místní opona. Je červená a je ovládaná klikou. Každý si musel několikrát vyzkoušet, jak to funguje. Při představení dělal oponáře Olpran.

Samotné představení má trochu „studený start“. Lidé reagují jinak, než předpokládáme. Na některých jistých vtipných místech se nesmějí a naopak někdy se smějí a my vlastně ani nechápeme proč. V porovnání s premiérou je publikum poněkud chladnější a proto se Unčovice pro nás staly jakýmsi etalonem úspěchu. Myslím, že Dobytí Severního pólu mělo od té doby už vždy větší ohlas či vřelejší přijetí. Možná je to námi, možná ne, kdo ví… Možné taky je, že obecenstvo nebylo zvyklé na divadelní atmosféru v obci a tak se snažilo zachovat klid v sále jako by byli v Národním. Někteří z nás si totiž v průběhu představení všimli, že tu a tam manželka okřikla svého muže, aby se nesmál tak nahlas a choval se slušně. Kdyby jen věděla, jak jsme na takový smích čekali… 🙂

Pozoruhodnost:

Čenda pustil pro příchod na pól nesprávnou zvukovou stopu – místo ponuré hudby se ozval příjezd vlaku. Frištejnský s lékárníkem naběhli na scénu, učitel ale odmítl a prohlásil, že tam půjde, až Čenda pustí správný zvuk. Trvalo to docela dlouho, než na to pan zvukař a nápověda v jedné osobě přišel. To už Frištejnský s lékárníkem kroužil třetí okruh po jevišti aniž by něco smysluplného předváděli nebo říkali, pouze vysílali vražedné pohledy směrem k nápovědě… A pomocný učitel „trucoval“ opravdu až do odjezdu vlaku z pólu…

fotogalerie

<<Předchozí          Dobytí Severního pólu          další >>

zapsal: Libor Kvapil – Čibyl