Jak vznikal DOTeK
Hajný je lesa pán…
Někdy v roce 2009 jsme se mnozí Trojkaři*1 po dlouhé době potkali na Vydře*2 a sice u příležitosti konání Váhové oslavy, tedy již tradiční oslavy narozenin Trojkařů narozených ve znamení Vah. Už si asi nikdo nevzpomene, kdo našel někde v harampádí uvnitř chalupy mysliveckou kamizolu a kloubouček s pérkem sojčím. Každopádně téměř každý si alespoň na chvíli nasadil klobouk na hlavu a pronesl nějakou žertovnou větu, kterou mu toto přestrojení asociovalo. Naprosto exceloval Brzda. A ještě ten večer vznikl nápad, že do roka a do dne nacvičíme kousek ze slavného filmu „Ať žijí duchové“ a to tu část, kde děti jedou za panem hajným žádat o dřevo na střechu zříceniny hradu Brtník.
A opravdu, asi měsíc před konáním další Váhové oslavy Čibyl vytvořil a vytisknul scénář pro každého účastníka a přidělil hlavní postavy:
hajný Kochánek:
Dlouhý Janek:
hajná Kochánková:
ředitel školy:
trombonista:
maličký:
zrzek:
sbor:
Jiří Brzobohatý – Brzda
Libor Kvapil – Čibyl
Žaneta Kvapilová
Radek Gavenda – Olpran
Jiří Beran – Kudla
Jiří Švrdlík – Kay
Petr Šmidtmajer – Kočes
dívky a chlapci
Režie: Libor Kvapil – Čibyl
Kostýmy: Jiří Brzobohatý – Brzda, Libor Kvapil – Čibyl; Žaneta Kvapilová
Úprava scénáře: Libor Kvapil – Čibyl
Kamera: Josef Červinka – Grifin
Váhová oslava se konala 25.9.2010 a byla spojena i s nějakými těmi pomocnými fyzickými pracemi nutnými pro zvelebení Vydry. Brigáda na chalupě se trochu protáhla, tak bohužel k nácviku celého tohoto happeningu došlo až po setmění. Podařilo se aktivně zapojit všechny účastníky, takže nebyl nikdo, kdo by se na celé toto divadlo díval. Naštěstí se Grifin obětoval a celou scénku natočil na kameru. Vzhledem k tomu, že vše proběhlo za naprosté tmy, není na záznamu téměř nic vidět. Zůstala jen pěkná vzpomínka…
Záznam happeningu „Hajný je lesa pán“
Hloupá pohádka o škaredé princezně:
Další obvyklou akcí Trojkařů je pochopitelně i společná oslava silvestra. Tentokrát jsme ji pojali jako výjezd do hor do Dětřichova na chatu Svornost, spojený i trochu se sáňkováním, bobováním a lyžováním. Už nějaký čas před silvestrem jsme (Krleš s Čibylem) hledali, čím tuto akci rozveselit. Nabízelo se předvést nějakou scénku. Oběma se nám velmi líbila „Hloupá pohádka o škaredé princezně“, kterou jsme náhodně viděli v podání Jiřího Sováka a Petra Nárožného. Bohužel, nebylo příliš mnoho času pro nácvik ani pro pečlivější přípravu kostýmů, tak jsme prostě doma při chystání přibalili, co jsme našli a co by se mohlo hodit. Využili jsme i předměty z výbavy ubytovací chalupy. Samotnou pohádku jsme si předtím vyzkoušeli jednou nanečisto. V jídelně jsme dali všechny stoly na bok ke stěnám a židle do dvou řad, no jako v divadle. Tréma byla obrovská, tak raději jeden velikánský panák whisky a šlo se na scénu. Text jsme pochopitelně neuměli, proto jsme občas nahlíželi do vytištěného scénáře. Stejně jako v provedení od mistrů jsme oba hráli několik postav:
král:
Katastrofiól:
vypravěč:
princezna:
drak:
Libor Kvapil – Čibyl
Karel Štícha – Krleš
Libor Kvapil – Čibyl
Karel Štícha – Krleš
Libor Kvapil – Čibyl
režie: žádná
scénář: Luděk Nekuda
Z této scénky byl pořízen nekvalitní záznam. Pozor! je to opravdu Hloupá pohádka o škaredé princezně!
Hloupá pohádka o škaredé princezně – Silvestr na chatě Svornost v Dětřichově (2012-2013)
Kašpárek v rohlíku
O rok později jsme se znovu všichni setkali na stejném místě a ze stejného důvodu – rok s rokem se sešel a tradice říká, že konec roku se má oslavit a nejlépe v kruhu přátel. Tentokrát jsme ale nic nacvičeno neměli. Ale díky moderním technologiím (tabletu s připojením na internet) a velké vytrvalosti a trpělivosti Krlešova syna Antonína Šustra – Tondy jsme pod jeho režií nacvičili krátký výstup Špim.
Osoby a obsazení:
Soňa:
krokodýl:
medvěd:
kašpárek:
ovečky:
dveře: koberec:
Antonín Šustr – Tonda
Jiří Švrdlík – Kay
Jiří Švrdlík – Kay
Jiří Švrdlík – Kay
Karel Štícha – Krleš; Zdeněk Suchomel – Čenda
Libor Kvapil – Čibyl Tondova maminka – Lenka Šustrová
režie: Antonín Šustr – Tonda
Dobytí Severního Pólu
No a pak už nás nějak začal Krleš přesvědčovat, že by vůbec nemuselo být špatné, nacvičit něco delšího. Zpočátku jsme ho nebrali vážně, ale díky jeho vytrvalosti jsme začali nacvičovat pro blížící se oslavu 50 let od založení oddílu Karvinská Trojka divadelní hru Dobytí Severního pólu Čechem Karlem Němcem. Ale o tom je už podrobně psáno zde: Oslava 50 let od založení oddílu Karvinská Trojka.
Nácviku hry jsme věnovali prakticky veškerý volný čas, kdy jsme byli schopni se sejít. Naše rodiny a přátelé, kteří nemohli představení vidět nás přemluvili, abychom hru sehráli ještě jednou. A vlastně proč ne, vždyť by to byla škoda. Dalo to takovou práci zapamatovat si toliko textu, sehnat všechny ty rekvizity a kostýmy. A tak jsme se nakonec nechali přemluvit a uspořádali jsme představení pro naše nejbližší (rozuměj pro uzavřenou společnost). O tomto představení se podrobněji píše zde:
Dobytí Severního pólu U Pelikána (31. 5. 2014).
No a pak přišel Radek Gavenda – Olpran s tím, že by jeho známá chtěla, abychom toto představení oficiálně odehráli u nich v Unčovicích. To už ale končí veškerá legrace a naše divadelní snažení musíme dělat tak, jak se má, tedy se svolením autorů. Krleš tedy vše konzultoval s přáteli z jiného amatérského souboru, kteří už jinou Cimrmanovu hru hráli a kteří tedy dobře věděli, co je vše zapotřebí a koho o potřebná povolení požádat. A tak vznikl DOTeK – Divadlo Olomoucké Trojky et Kamarádi.
zapsal: Libor Kvapil – Čibyl
*1Trojkař = současný nebo bývalý člen skautského oddílu Olomoucká nebo Karvinská Trojka.
*2Vydra = Chalupa patřící Krlešovu otci. Svůj název dostala díky tomu, že na první zde konané akci byli přítomni zejména Trojkaři ze slavné družiny Vydry.