Paintball (18. března 2017)
Od hodného Ježíška nás asi 12 Trojkařů dostalo darem poukaz na paintballovou bitvu. Naprostá většina z nás netuší, jak paintball probíhá a co nás čeká. Čenda domluvil termín na sobotu 18. března 2017 dopoledne. Ještě jsme přibrali několik dalších lidí, na které Ježíšek buď zapomněl, nebo asi nebyli tak hodní. Všichni se na akci moc těšíme.
Počasí je všelijaké, chvílemi prší, ale než jsme všichni vyzbrojeni a vyškoleni, kterak se chovati na bojišti, déšť ustává a můžeme hrát dokonce i venku. Všichni si nakonec půjčujeme maskáčové převlečení od pořadatelů. Aby se nám nemlžila maska, je nutné ji zevnitř natřít tekutým mýdlem a vyleštit do sucha. Opravdu to fungovalo. Ukázalo se, že šest cizích lidí, kteří to údajně moc neumí nás v úvodních několika hrách pěkně rozstřílelo. Přestože jsme dobře chráněni oblečením, každý si odnesl nějakou tu památku po zásahu v podobě modřiny. Nejbolestivější zásah byl do prstů, které nebyly chráněny vůbec. Jednu hru jsme odehráli ve vnitřních prostorách, ale zapomněli nám rozsvítit světlo, tak se nám to moc nelíbilo a šli jsme hrát zase ven. Všechny hry byly „do posledního muže“ s výjimkou poslední hry, která byla „do posledního náboje“ kdy zasáhnutý hráč u vlajky opět obživl a mohl hrát dokud mu stačily náboje.
Večer vše rozebíráme ve Svatováclavském pivovaře, kam nás pozval Čenda na rozlučku se svobodou. Příští týden se totiž žení s Mirkou. Paintball se vydařil a rozcházíme se s tím, že někdy třeba za rok se musíme domluvit znovu a akci zopakovat…
zapsal: Libor Kvapil – Čibyl